Měděné plechy

Charakteristika materiálu

Měď byla odedávna považována za ušlechtilý kov a proto se rozšířila i do stavebnictví. Mnoho historických staveb bylo pokryto měděnou střechou a tyto střechy vydržely bez větších úprav do dnešní doby. Výhodou měděného materiálu je jeho jednoduchá tvárnost a vzhled.

Základní chemické složení a označení

Cu-DPH - 99,9 % Cu, označení kvality
CW024A - označení výrobku ... CW024A

Předzvětralá forma

Pokud je požadována vlastnost obvyklá pro již zvětralou, zabarvenou měď (viz Životnost a koroze), lze tento proces urychlit pomocí chemických úprav.

Zpracování

Měď svou mimořádně vysokou elektrickou vodivostí vstupuje ve vlhkém prostředí do elektrochemické reakce s ostatnými kovy. Následkem kontaktní koroze pak dochází k vážnému poškození kovů, které se dotýkají. Eloxovaný hliník s oxidační vrstvou 20 µm je proti vodě s obsahem mědi odolný. Čistý hliník sice ztratí dekorativní vzhled, ale nikoliv funkci. Přímý kontakt obou materíálů lze zamezit např. folií z umělé hmoty. Díly ze zinku nebo pozinkovaného plechu nesmí být vestavovány ve směru toku dešťové vody, následek by byl rozrušení těchto kovů. Ocelové dílce nemají být rovněž osazovány nad měď, protože zbytky rzi způsobují na materiálu viditelné skvrny. Prvky připevnění, jako šrouby, hřebíky a další spojovací materiály musí být výlučně z mědi.

Životnost a koroze

Povrch měděných plechů díky povětrnostním vlivům časem zvětrává, zbarvuje se nejprve na matně hnědou a na konec na typicky zelenkavou patinu. Tento proces je dlouhodobý, viz tabulka. Chemické složení patiny se nepatrně liší v závislosti na prostředí, ale v zásadě jde o ochrannou, chemicky stabilní vrstvu. Výhodou tohoto procesu je i tzv. "hojení" – pokud dojde k poškození již pokrytého místa, chemické reakce stále pokračují, což nakonec znamená, že poškozené místo se opět pokryje ochrannou vrstvou.